Nepříjemná událost v podobě atentátu na Donalda Trumpa mě zastihla při návratu ze zahraničí. I když jsme měli špatný signál na moři a minimální informace, proběhl rozhovor s reportéry Lidových novin, ve kterém jsem se snažil objektivně vyjádřit k prvním informacím o incidentu a poodhalit těžkou a složitou práci bezpečnostních složek při ochraně VIP.
Zde je jeho přepis:
Lidovky.cz: Střelec, jenž zasáhl Donalda Trumpa, se nacházel zhruba 120 metrů od volebního shromáždění a navíc na vyvýšeném místě. Jde o pochybení ochranných složek, které toto místo neměly pravděpodobně pod kontrolou?
Vzdálenost zhruba 120 metrů je takový perimetr, který by měly ochranné složky mít vždy pod kontrolou. Za mé služby jsme vždy zajišťovali 300 až 400 metrů včetně vyvýšených budov. To znamená, že ve vzdálenosti minimálně 300 metrů by se neměla pohybovat žádná podezřelá osoba. Komunikace mezi jednotlivými složkami musí být jasná a musí se vědět, kde se jaký ochránce nachází. A pokud se v tom perimetru nachází neidentifikovatelná osoba se zbraní, měly by bezpečnostní složky jednat. K tomu však pravděpodobně nedošlo a bezpečnostní složky nenarušily plán střelce.
Lidovky.cz: Na přítomnost podezřelého dokonce upozornili policisty někteří Trumpovi příznivci. Jedná se tedy o velké pochybení?
Záleží na způsobu předávání informací, kdy jednotlivé týmy o této hrozbě komunikují. Například tedy zda podezřelého vidí a jestli na něj mohou vystřelit v případě ohrožení bezpečnosti. V momentě, kdy byl nějaký podezřelý pohyb na střeše v blízkosti mítinku, tak ochránci kolem Trumpa už měli reagovat na něco, co nemají bezpečnostní složky pod kontrolou. Minimálně by k němu měl přijít ochránce, který byl u něj. Myslím si, že složky měly jednat rychleji, nebezpečný prostor dostat pod kontrolu a ihned prověřit, pak ke střelbě ani nemuselo dojít. Navíc vždy se bezpečnostní složky staví tak, aby podezřelého odhalily ještě dříve, než střelec zaujme výhodnou pozici ke střelbě a je jedno, jestli je to na střeše, v otevřeném prostoru či zástavbě velkoměsta. A je jedno, na jakou vzdálenost. A to i kdyby byl vzdálen od zamýšleného cíle 250 metrů. V případě ohrožení se dá i kolem ohroženého roztáhnout průhledný a neprůstřelný mantinel.
Lidovky.cz: Je vzdálenost 120 metrů dostačující pro zasažení a zabití člověka?
Určitě. Samozřejmě záleží na typu ráže dané zbraně, povětrnostních podmínkách, situace na místě a zkušenosti střelce. Nicméně 120 metrů je reálně dobrá vzdálenost na to, aby se i nijak zvlášť cvičený střelec do siluety postavy trefil. To znamená, že se jedná o opravdu nebezpečnou vzdálenost.
Lidovky.cz: Dá se nějak říci, jaká délka platí pro vražednou vzdálenost?
Vždy záleží na prostředí. My jsme nicméně drželi 300 až 500 metrů kolem dané osoby. To je taková optimální vzdálenost. Samozřejmě je však potřeba dohlížet na vzdálenější cíle a prověřovat i vzdálené nebezpečné prostory a osoby v nich se pohybující.
Lidovky.cz: Útočník měl podle dostupných informací zřejmě poloautomatickou pušku AR-15. Je její dostřel dostačující na takovou vzdálenost?
Ano. Samozřejmě, se systémem Bolt action (opakovací puška – pozn. red.) by byl dotyčný přesnější, na druhou stranu s AR-15 máte víc nábojů. Kdyby to byla vzdálenost 300 a více metrů, tak už by se s touto zbraní trefil zkušený střelec.
Lidovky.cz: Není potřeba alespoň větších střeleckých zkušeností, když vezmeme v potaz, že střelci bylo teprve 20 let?
Na takovou vzdálenost nepotřebujete mít speciální výcvik. Stačí si umět seřídit optiku a správně nastřelit zbraň. V USA se dostanete ke kvalitním zbraním mnohem snáz než v Česku. Navíc je tam například sportovní a lovecká střelba velmi oblíbená, a mnoho tamních obyvatel tedy s puškou umí zacházet.
Lidovky.cz: Než byl útočník zpacifikován, údajně stihl vypálit z pušky přibližně pět ran. Není to dost?
Ano, u tohoto typu zbraně je to z prvního pohledu dost, ale zároveň je to velmi krátká doba. Mezi jednotlivými výstřely totiž bývá odmlka zhruba jedna až dvě vteřiny. To znamená, že za deset vteřin se dá v pohodě vypálit pět ran. Každý z ochranných bezpečnostních složek musí mít svůj perimetr pod kontrolou. Když tedy dotyčný pozoruje třeba dalekohledem svůj úsek, ozve se střelba a uvidí pachatele, tak musí velmi rychle jednat. Musí se sehnout ke zbrani, zaujmout polohu, zamířit a vypálit. To všechno zabere nějaký čas. Takže si myslím, že o tom podezřelém částečně věděli, ale neměli sektor plně pod kontrolou. A to proto, že ke zpacifikování došlo velmi rychle po útoku.
Lidovky.cz: Pokud mám za úkol dohlížet na bezpečí osoby do vzdálenosti například 300 metrů, kolik potřebuji ochránců?
To opět záleží na prostoru. Pokud to je otevřená krajina, tak jsou zapotřebí čtyři odstřelovačské týmy, aby udělaly ohraničený čtverec. Pozice odstřelovačů a pozorovatelů musí být zvoleny tak, aby mohly pozorovat své okolí a také zamířit a také efektivně reagovat na nebezpečí včetně elimininování pachatele precizním výstřelem. Nikdy se nesmí stát, že by na případného střelce neměl ani jeden odstřelovačský tým výhled.
Celý rozhovor je k dispozici také zde: https://www.lidovky.cz/domov/trump-atentat-utok-strelba-ochrana-odstrelovaci-prezidentske-volby-usa-prochazka.A240714_182729_ln_domov_lvot
Commenti